Co nám slíbí Strana zelených?

Ondřej Liška

Blíží se volby, nastává čas slibů, na které později úspěšní kandidáti často zapomínají. Politici ne vždy plní to, co si napsali do volebních programů, a právě proto je prospěšné se s jejich záměry důkladně seznámit a brát je v potaz už při rozhodování, komu dát hlas.

Volební programy nám také slouží jako argumenty v době, kdy politici už dávno na své sliby zapomněli. Nastat ale může i situace opačná, totiž že strany své závazky plní, ale nepozorná veřejnost se na ně právě pro to zlobí. Jak již bylo kdysi řečeno, volební program je smlouva mezi politickými stranami a voliči, ale je nutné, aby podrobnosti smlouvy znaly obě strany. Místní kultura se do voleb bude snažit získat názor některých poltických stran na to, co je potřeba vykonat ve prospěch kultury. Také proto, že ve volebních programech je kultura zmiňována minimálně. Dnes jsme oslovili předsedu Strany zelených Ondřeje Lišku:

Co se Straně zelených podařilo splnit z minulého volebního programu, resp. té části, která se týkala kultury?

Strana zelených v minulé vládě neměla resort kultury, výčet úspěchů je proto pochopitelně menší než například v oblasti školství nebo životního prostředí. Letos bude uveden zcela nový program podpory pro českou kinematografii. Zabránilo se zrušení Státního fondu kultury, i když bohužel stále není vůle Fond oddlužit. V diskuzi o novele loterijního zákona prosazujeme, aby část finančních prostředků, které jsou určeny na veřejnou prospěšnost, šla právě do Státního fondu kultury. Chceme, aby se loterie podílely na financování kultury, tak jak je tomu v řadě jiných zemí. Pokud jde o peníze, kultura dnes získává díky Integrovanému operačnímu programu další peníze, především na kulturní dědictví. Důležité ale je, že pohled na kulturu se mění. Mnohem více si dnes občané i politici uvědomují, že kultura je důležitější oblast, než jak byla v minulých letech vnímána. Není jen součástí luxusu bohaté společnosti či „jen“ něco pro volný čas, ale je dokonce jednou z podmínek trvalé udržitelnosti naší společnosti. Zelení stáli za poslaneckou iniciativou vrátit alternativní hudební stanici pro mladé – Radio Wave – do analogového vysílání. Tuto novelu nyní projednává Sněmovna.

Jaké hlavní priority v pasáži o kultuře máte v programu před letošními volbami?

Stát musí kulturní politikou sledovat dva cíle: ochranu kulturního dědictví a podporu a rozvíjení živého umění. Právě to se stane národním kulturním dědictvím zítřka. Stejně tak důležité je umožnit občanům, aby ke kvalitní kultuře měli přístup. Chceme transparentní a větší podporu zejména pro nestátní sektor, chceme dát příležitost vzniku nových vzdělávacích programů, posílit společenský respekt k tvůrčí činnosti, revitalizovat Státní fond kultury, zajistit udržitelnou podporu české kinematografie a konečně novelizovat památkový zákon.

Co to jsou podle Vás standardy v kultuře a jak si představujete reorganizaci příspěvkových organizací?

Standardy mají objektivněji zajistit kvalitu a dostupnost služeb. V kultuře je lze uplatňovat pouze v některých oblastech, jako je např. knihovnictví, památková péče či muzejnictví. Debata o nich je velmi důležitá, protože se týká metodiky práce, její kvality i podoby a úrovně výstupů. Reorganizace příspěvkových organizací by měla vést k jejich lepšímu fungování; tyto instituce je třeba zbavit přímého politického vlivu a zajistit jim řádnou odbornou a transparentní správu. I proto se připravuje zákon o veřejných kulturních institucích. Současně je třeba dát ze strany státu, tj. prostřednictvím ministerstva kultury jasné zadání a znát úkoly jednotlivých institucí. Mimo jiné i proto, aby je veřejnost mohla lépe kontrolovat.

Proč nebylo prosazeno 1 % na kulturu a naopak stále žije nesystematické „porcování medvěda“?

Slib byl učiněn před finanční krizí, v době, kdy se obecně očekávalo, že příjmy státního rozpočtu budou plynule narůstat. To je pryč. Ani v těch tučných letech ale nebylo snadné rozpočet na kulturu navyšovat. Přesto se tak až do loňského roku dělo. Je třeba připomenout, že při vstupu zelených do vlády byly pro kulturu velmi nepříznivě nastaveny střednědobé limity státního rozpočtu. Ty se naštěstí dařilo překonávat, i když za cenu změn v návrzích rozpočtu ve vládě či v parlamentu. Fakticky rozpočet ministerstva kultury až do loňského roku stoupal. Bohužel na výpočtu kýženého procenta se to tolik neprojevilo, neboť celkové výdaje státu rostly také. Přesto je třeba připomenout, že oproti roku 2006 byl rozpočet ministerstva kultury navýšen o více než dvě miliardy. Letošní rozpočet stejně jako rozpočty všech ostatních resortů se snížil, dobrým signálem je, že to bylo nejméně ze všech.

Letošní rozpočet ministerstva kultury je oproti roku 2005 vyšší téměř o 43 %. To je povzbudivé, ale stále nedostatečné. Pokud jde o tzv. porcování medvěda, zelení s touto praktikou nikdy nesouhlasili a také se na ní nepodíleli. Při schvalování letošního rozpočtu naštěstí k žádnému porcování ani nedošlo.

Můžete sdělit našim čtenářům Váš názor na zákon o asignacích, který projednával parlament také bez úspěchu již dvě období za sebou. A jaké jiné nástroje máte připravené pro podporu občanské společnosti?

Asignace jsou jednou z možností podpory, v praxi by ale masivní podporu kultuře nepřinesly. Jejich význam je více v rovině občanské, v kultivaci občanské zodpovědnosti, neboť dávají možnost, aby se občané sami rozhodli, kam část své daně poukáží. I na Slovensku, kde asignace nějakou dobu fungují, jsou zkušenosti takové, že finanční prostředky prostřednictvím asignací získávají především velké a známé organizace či projekty. Občané navíc mnohem raději podporují projekty charitativního než kulturního charakteru. Větší pomocí pro kulturu by bylo novelizovat zákon o loteriích a lépe a transparentněji zajistit povinné odvody provozovatelů na veřejně prospěšné účely. Velký prostor je v oblasti kultivace dárcovství; i dnes mohou jak fyzické, tak právnické osoby uplatnit slevu na dani, poskytnou-li příspěvek kulturní či jiné veřejně prospěšné organizaci.

Který zákon či tezi týkající se kultury je podle Vás nutné v nadcházejícím období prosadit? Které z nich máte ve volebním programu?

Stále chceme oddlužit Státní fond kultury a zajistit jeho nové zdroje tak, aby mohl vykonávat svoji funkci. Rozhodně je zapotřebí nová legislativa pro památky, přičemž hodláme prosadit daňové zvýhodnění pro majitele veřejně přístupných památkových objektů. Dále chceme zajistit řádnou a transparentně prováděnou práci ochranných organizací autorských a vůbec posilovat právní povědomí při provádění autorského zákona. Je třeba dořešit vyrovnání státu s církvemi.

Protože jste působil ve funkci ministra školství, zajímalo by mě a určitě i naše čtenáře, jaký máte náhled na spolupráci resortu školství a kultury. Zdá se Vám dostatečná?

Spolupráce resortu kultury a školství dostatečná rozhodně není a je hodně co zlepšovat. Kulturní organizace je třeba více zapojovat do oblasti vzdělávání. Je to jedna z priorit, na které jsem se ve funkci ministra školství zaměřoval. Slibně se rozvíjející iniciativu, kterou jsme nastartovali s ministrem kultury Jehličkou, přerušil pád vlády.

Jak vidíte šance pro kulturu v letošním roce?

S finanční krizí zcela jistě dojde i k úbytku sponzorů. I proto bude role státu, který má vytvářet dobré podmínky pro fungování kultury, pod ještě větším drobnohledem kulturní veřejnosti než doposud. Je možné to vidět i jako příležitost hledat nová řešení, jak kultuře a jejímu rozvoji pomoci.

A co je třeba udělat pro rozvoj české kultury?

Předně je třeba přestat kulturu chápat jako nějakou na ostatním nezávislou či dokonce individuální, soukromou oblast. Někdy se v politice o kultuře smýšlí, že to je ministerstvo kultury a několik institucí, které se starají o různé oblasti či kulturní památky. Kultura ze své podstaty prostupuje celou společností, má svůj vliv na kvalitu lidského života i na ekonomiku, a stát by pro její rozvoj měl vytvářet příznivé podmínky.