čtvrtek
28. března 2024
svátek slaví Soňa

Archiv textů

30.08.2023
Celá ČR, Liberecký kraj
Články a komentáře
Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění, Lidová kultura, Památky
Irena Koušková

ČR: Fakt, že jsou do seznamů UNESCO zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že sem patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do mezinárodního Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO je předchozí uvedení na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, který nyní čítá 31 položek. V roce 2021 přibyla do tzv. národního seznamu „Ruční výroba skla“. Co tomuto výjimečnému ocenění předcházelo, jak se připravuje taková nominace a co z ní pro nositele tradice následně vyplývá? Dočkáme se koncem tohoto roku také zařazení mezi největší světové poklady pod ochranou UNESCO? Naší průvodkyní po Cestě na Seznam, národní i ten světový, bude za nominační tým Ing. Milada Valečková, ředitelka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

23.08.2023
Liberecký kraj
Články a komentáře
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Hudba, Senioři
Irena Koušková

SEMILY: Podkrkonošský symfonický orchestr (PSO) vznikl v roce 2007, ale navazuje na mnohem starší těleso, které na Semilsku fungovalo už od roku 1954. Ve své současné podobě patří k největším hudebním uskupením svého druhu v republice a sdružuje muzikanty širokého věkového spektra zhruba od 12 do 80 let. Tvoří ho více než osmdesát amatérských hudebníků, kteří se sjíždějí z okruhu cirka sta kilometrů kolem Semil, kde orchestr sídlí. Klasický repertoár převážně symfonické hudby 19. a 20. století okořeňuje nevšedními pořady ve spolupráci se známými osobnostmi. Letos na jaře to byl stand-up koncert s podtitulem "Dobrou chuť" za průvodního slova komika Petra Vydry, v němž jednotlivé skladby propojovalo téma jídla a pití. Jak vypadá současné dění v orchestru a co chystá pro následující sezonu? O tom všem s gustem vypráví houslistka a předsedkyně PSO Hana Červenková.

16.08.2023
Celá ČR, Hl. m. Praha
Články a komentáře
Divadlo a tanec, Ostatní
Josef Jan Kopecký

ČR-PRAHA: Za Radimem Vizváry, dalším hostem Antré – cyklu dialogů s divadelníky o divadle, který připravuje Volné sdružení východočeských divadelníků – musel štáb ve složení Josef Jan Kopecký a kameraman a technik Fíla Kollert vyrazit do Prahy. Radim Vizváry nás přijal ve své kanceláři uměleckého šéfa Laterny Magiky Národního divadla Praha v provozní budově ND s nádherným výhledem na Zlatou kapličku, ale i Hradčany. Obklopeni spoustou rostlých květin jsme se usadili do pohodlného empírového nábytku – a začali si povídat. A vzpomínat. Radima považuji za Českotřebováka, byť se už na základní škole přestěhoval do Poličky. S jeho sestrou jsem chodil do páté třídy. No zkrátka to bylo milé rozvzpomínání na léta, která jsme prožili vedle sebe – a povídání o tom, kam ho z východočeského maloměsta vítr zavál, a kam až to dotáhl.

09.08.2023
Celá ČR, zahraničí
Články a komentáře
Knihy, literatura, média, Ostatní, Vzdělávání
Martina Fialková

ČR-USA: Pokračovatel známé rodiny Stránských nese náročný úděl služby demokracii a kultivaci svobodné společnosti v této zemi s úsměvem. Má den rozpočtený na minuty, kromě své lékařské praxe řídí polikliniku na Národní třídě, vydává legendární časopis Přítomnost (a ani on nenašel v jeho archivu žádného Hitlera – gentlemana), glosuje do něj i jinam veřejné dění. Ale také pokroky v medicíně a zejména ve svém oboru, neurologii, která má v současné době překotného vývoje IT technologií a umělé inteligence co říci k budoucnosti člověka. Jakožto Homo politicus se prostřednictvím dalších veřejných aktivit snaží vést nekonečný boj s českou povahou, kterou však, dle svých slov, nade vše miluje. A to i přes fakt, že jeho rodina, ve všech svých členech doslova zosobňující Masarykovskou republiku, musela v roce 1948 emigrovat do USA, aby si zachránila životy.  

Pradědeček Adolf Stránský – novinář, politik, zakladatel Lidových novin a také ministr obchodu v Kramářově první československé vládě, spoluzakladatel Československé národní demokracie, od roku 1920 senátor. Dědeček Jaroslav Stránský – právník, novinář a také ministr (spravedlnosti a pak školství). Otec Jan činný podobně jako oni, byl rovněž poslancem československého parlamentu do kritického roku 1948, poté spoluzakladatel Československého stolu Rádia Svobodné Evropy. Jeho syn Martin se již narodil v USA, ale od roku 1990 znovu postupně zakotvil v Česku.  Zvolením do zastupitelstva MČ Prahy 1 v roce 2010 se stal jediným příkladem čtyř generací, které sloužily svobodné republice. 

02.08.2023
Moravskoslezský kraj
Články a komentáře
Knihy, literatura, média, Ostatní
Hana Soukupová

SOVINEC: „Já jsem fotograf, který čeká,“ říká v podcastu Místní kultury Jindřich Štreit (*1946). Trpělivost při hledání té pravé chvíle, kdy zmáčknout spoušť, se mu vyplatila. Jeho záběry lidí z vesničky Sovinec, kde žije už víc než půl století, jej proslavily doma i ve světě. Ještě před tím ho ovšem přivedly do komunistického vězení, když jejich syrovost a autenticita pohoršily cenzory. Pobyt ve vazbě mu přinesl mnoho nepříjemností, ale také ho později inspiroval ke snímkům z věznic, jednomu z témat, kterým se věnoval po roce 1989. Tehdy se před ním otevřelo mnoho možností, především cestování po světě, včetně pobytů v exotických a velmi vzdálených zemích. Jak sám přiznává, všude hledal a fotografoval obyčejné lidi s jejich všedními životy, kteří ho jako fotografa vždycky zajímali ze všeho nejvíc. V podcastu hovoří Jindřich Štreit také o své pedagogické práci, výstavách a dobročinném projektu Věřím na zázraky, se kterým v současné době neúnavně objíždí republiku.

26.07.2023
Ústecký kraj
Články a komentáře
Cestovní ruch, Výtvarné umění, Lidová kultura
Hana Galiová

LEVÍN: V malebném městysu Levín v Českém středohoří žije méně než 200 obyvatel. Mezi nimi tři keramičky, které obnovují tradici hrnčířského a keramického řemesla, pořádají akce na podporu keramiky, ale také koncerty či cestopisné přednášky. Ženy s mnoha nápady, sny a vizemi, které se nebojí naplňovat. O své tvůrčí cestě hovoří za celý spolek dvě z nich, Alena Šumová a Magdaléna Brožová.

19.07.2023
Celá ČR, zahraničí
Články a komentáře
Architektura
Martina Fialková

ČR-ZAHRANIČÍ: Architekt Stanislav Picek do roku 1983 žil a působil v Československu. Pak ho z vlasti vyhnala touha svobodně se pohybovat za vysněnou prací, která mu byla vším. Příležitosti ve světě se nabízely, ale tehdejší režim tomu stavěl překážky. Původně nechtěný odchod se časem stal životní nutností. Svou stopu v podobě originálních staveb a projektů s důrazem na funkčnost, estetiku a konstrukční logiku zanechal Stanislav Picek v řadě zemí světa počínaje Persií přes Švýcarsko, Kanadu, USA, Japonsko i Belgii. Po předčasné smrti milované ženy, belgické houslové virtuosky Edith Volckaert, se v roce 1996 rozhodl k návratu. Od té doby v Česku už zrealizoval řadu pozoruhodných staveb a návrhy nových dále vznikají. Jeho architektura je zastoupena ve významných galeriích jako je Pompidou Centre v Paříži, také v Národní galerii a v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze. Z realizací vzniklých po návratu je možná nejznámější multiplex Anděl City v Praze, rekonstrukce Masarykova náměstí v Lázních Bohdaneč nebo také design interiéru a podoba informačního systému v pražském tunelu Blanka.

Náš rozhovor vzniká ve stínu starých stromů nedaleko za Prahou, kde stojí jeho „Křivoklátský letohrádek“. Rekreační stavba s podtextem společensko-kulturního využití, v roce 2004 oceněná Grand Prix. Začněme ale v místech, kde architektura na vnímavou dětskou duši zapůsobila poprvé.

12.07.2023
Hl. m. Praha, Kraj Vysočina
Články a komentáře
Cestovní ruch, Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Divadlo a tanec, Architektura, Senioři, Památky, Soutěže a festivaly, Menšiny a cizinci
Barbora Hajná

PRAHA, ŽĎÁR NAD SÁZAVOU: Také letos se mohou těšit příznivci současného pohybového umění na další edici festivalu KoresponDance. Ten již po jedenácté zve na jedinečný program, tentokrát na téma Architektura a krajina. Tanečníci, akrobaté a pohyboví umělci z domácí i zahraniční scény nabízejí bohatou plejádu site-specific a in-situ představení, jako obyčejně nejprve v Praze a následně ve Žďáru nad Sázavou, kde se koná hlavní část festivalu. Pražská část se odehrála 27. června open air v prostranství Pragerovy kostky, kde tancem a novým cirkusem symbolicky oslavila 100. výročí narození architekta Karla Pragera. Oslavy ve Žďáru pak budou patřit 300 let od úmrtí legendy české architektury, Jana Blažeje Santiniho, který zde zanechal nesmazatelnou stopu a díky němuž se město pyšní zastoupením na seznamu UNESCO. Program zde ve dnech 13. až 16. července intervenuje do veřejného prostoru ve městě, na tamní zámek, Zelenou horu a Dolní hřbitov. Pohybové umění a architektura k sobě totiž mají velmi blízko…  

05.07.2023
Celá ČR
Články a komentáře
Architektura
Hana Soukupová

ČR: "Já chápu architekturu jako široce otevřený společenský obor, takže se budu snažit radit nejen v tom, jak někde opravit římsu," říká o svém budoucím působení na Pražském hradě Josef Pleskot, který se stal  externím poradcem prezidenta Petra Pavla pro architekturu. Rád by do dalších let nasměroval Pražský hrad tak, aby se otevřel návštěvníkům, ale zároveň nebyla opomenuta nutná bezpečnostní opatření. V podcastu připomíná Pleskot proměny Hradu v čase, za různých hlav státu a za různých architektů. On sám už jednou na Pražském hradě působil, a to za prezidenta Václava Havla, kdy se tento prostor otevíral - stejně jako celá společnost - demokracii a nové svobodě. V rozhovoru se vrátíme i hluboko do minulosti, do doby jeho mládí. Uznávaný a oceňovaný architekt vzpomíná na svá studia i bytové semináře, bilancuje profesní dráhu a zmiňuje i těžkosti, se kterými se musí architekt potýkat. Zastavíme se také u jeho  nedávné úspěšné výstavy v pražském Museu Kampa, která byla otevřena k jeho sedmdesátinám, a dozvíme se, co jej v současné době v české architektuře těší a co jej naopak dovede rozzlobit.

28.06.2023
Celá ČR, zahraničí
Články a komentáře
Instituce a kulturní zařízení, Hudba
Martina Fialková

ČR-ZAHRANIČÍ: Nebylo to naše první setkání. Ale poprvé jsme měli možnost mluvit více do hloubky o jiných než hudebních tématech. Houslista Ivan Ženatý, umělec, který je ve světě vysoce ceněný pro svoje umělecké kvality, strávil celý život na cestách za svým snem – hudbou. Při svých koncertních vystoupeních sklízel úspěchy v Berlíně, Londýně, Paříži, New Yorku i Tokiu, stal se profesorem prestižních univerzit v Clevelandu, Drážďanech nebo Kodani. Pokračujeme tedy v načatém dialogu, který částečně probíhá na dálku, během příprav na další letní cestu Ivana Ženatého do USA. Zde už několik let působí jako pedagog na Cleveland Institute of Music. Než však do tohoto bodu dospěl, předcházela léta studií a začátek kariéry houslového virtuosa ještě v době železné opony mezi Východem a Západem. Rok 1989 a s ním otevření hranic i dalších možností pro Ivana Ženatého přišel ve vhodném okamžiku. V našem prvním rozhovoru citoval větu jednoho ze svých učitelů v rodné Lomnici nad Popelkou, kterou se později, možná podvědomě, řídil: „Vystřelený šíp a promarněná příležitost se nikdy nevrátí.“