Česká Lípa pamatuje na nevidomé turisty
ČESKÁ LÍPA: Informační systém pro zrakově postižené turisty dokončilo město Česká Lípa. Unikátní systém má nevidomým návštěvníkům usnadnit pohyb po několika významných památkách v historickém centru. Celý projekt radnice zrealizovala s finanční podporou ministerstva pro místní rozvoj. Součástí jsou informační majáčky, venkovní hmatové plány a reliéfní vyobrazení památek, atraktivní i pro vidomé návštěvníky.
Kromě budovy radnice, kašny a morového sloupu na náměstí T. G. Masaryka město do projektu zahrnulo také svou secesní krásku – kavárnu Union či vodní hrad Lipý. Realizace informačního systému pak postupovala po etapách.
Nejprve město na celkem šest budov nainstalovalo orientační hlasové majáčky. Ty jsou technicky kompatibilní se zařízením, které pro orientaci v terénu zrakově postižení běžně využívají. Spuštěním příslušného majáčku se tak dozví, u jaké budovy se právě nachází. Následně byly po městě rozmístěny rovněž hmatové plány a nyní celý projekt završily ještě reliéfní obrázky. Na nich jsou vyobrazeny vybrané památky včetně znaku města i s popisem ve slepeckém písmu. Tyto plastické obrázky najdou zrakově postižení jednak v přízemí radnice a v Centru textilního tisku. Kromě toho je jim k dispozici také reliéfní publikace obsahující všechny vytvořené obrázky, která je k zapůjčení v Městském informačním centru a v Centru textilního tisku. Autory reliéfních obrázků jsou David Linek a Zuzana Landsingerová ze spolku VIDEmanibus.
„Hmatové plány, ale především reliéfní obrázky vyrobené ze speciální hmoty, jsou určitě zajímavé i pro vidomé návštěvníky,“ podotýká Hana Ezrová z odboru investic a rozvoje města na adresu zajímavého projektu, který stál 780 tisíc korun a z toho polovinu pokryla dotace od MMR.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818