Cena pro Bečov za zpřístupnění expozic nevidomým a slabozrakým
BEČOV NAD TEPLOU: Cena Adolfa Heyduka je již druhým rokem udílena památkám, které jsou nejvíce přívětivé ke zdravotně znevýhodněným návštěvníkům. Státní hrad a zámek Bečov získal cenu za rok 2016 díky prohlídkám pro nevidomé a slabozraké návštěvníky, které pořádá s haptickým modelem relikviáře svatého Maura.
Za celým projektem Ceny Adolfa Heyduka, jež se udílí od roku 2015, stojí vzdělávací program Hugo na cestách a v letošním roce nad udělováním cen navíc převzal záštitu senátor Miroslav Nenutil. Organizátoři se skrze cenu snaží zvýšit povědomí o problematice přístupnosti kulturního dědictví lidem se zdravotním znevýhodněním, jak podotýká Hana Talli Hlubučková, hlavní koordinátorka projektu: „Mnohdy jsou na památkových objektech problematicky proveditelné úpravy, jindy podmínky jsou, ale chybí dobrá vůle ze strany referentů, odborných poradců... Jinde scházejí finanční prostředky.“
Cena se udílí ve dvou kategoriích: památky UNESCO/Národní kulturní památky a památky regionální - jednotlivé objekty jsou nominovány veřejností, která posléze svým hlasováním rozhoduje o vítězi. Státní hrad a zámek Bečov zvítězil v první kategorii, a to díky prohlídkám s haptickým modelem relikviáře svatého Maura, který byl vytvořen v roce 2011 - původně jako maketa pro nevidomé, záhy se ale osvědčil také jako vhodná pomůcka nejen pro dětské prohlídky.
Ty jsou nazvány „Relikviář pro každého“ a srozumitelnou formou představují fenomén relikviáře sv. Maura, model i jeho obsah si při nich může „osahat“ doslova každý a to nejen na zámku v Bečově. Maketa je mobilní a umožňuje tak pořádání edukačních aktivit i v terénu - např. ve školách či domovech seniorů.
Nevidomým návštěvníkům tento model přináší možnost vytvořit si prostorovou představu o relikviáři, ale také ohmatat si 14 odlitků sošek svatých a 12 reliéfů, které zdobí schránu relikviáře. Pamatováno bylo také na obsah, který evokuje v relikviáři skutečně obsažené předměty – relikvie, autentiku, usně a látky. Model je doplněn textem v Braillově písmu, přehrávačem MP3 s kramářskou písní složenou na motivy příběhu relikviáře sv. Maura a hmatovou mapou Evropy vysvětlující původ a putování relikviáře během dějin.
Na vytvoření tohoto unikátního modelu se podílela Přírodní škola, o.p.s., Správa státního hradu a zámku Bečov, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy a v neposlední řadě věznice v Horním Slavkově, kde model vyrobili odsouzení k odnětí trestu v rámci modelářské dílny.
Související článek: http://mistnikultura.cz/ii-rocnik-ceny-adolfa-heyduka
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818