Baletní studio spojuje profesionály s mladými nadějemi
OLOMOUC: Potkali se v Baletním studiu při Moravském divadle v Olomouci. On, baletní mistr a pedagog, který ztvárnil desítky rolí a procestoval celý svět. A ona, pětiletá dívenka z umělecky založené rodiny. Byl z toho okamžitě úspěch a vítězství v soutěži Baletní mládí Praha.
Triumf v pražské soutěži korunoval krátkou spolupráci Vadima Tsepeleva a Klaudie Zavřelové. Porota ocenila její roli Amorka z baletu Don Quijote.
Klaudie Zavřelová se za svými úspěchy vydala už ve třech letech. Na první soutěže ji připravovali pedagogové Baletního studia Sylva Pospíšilová a Lukáš Cenek, kteří sami září v „dospělém baletu“ olomouckého divadla. Vadim Tsepelev jí pak umožnil dosavadní dřinu zúročit v bezchybném projevu.
Klaudii na její cestě za úspěchem fandí celá rodina. Její starší sestra Viktorie si prošla podobnou cestou již před několika lety a v současné době zdokonaluje své baletní umění v brněnské konzervatoři. „Viktorie nám podobně jako několik dalších děvčat dělá velkou radost. Roste z ní profesionální baletka, která bude mít šanci uplatnit se v některém z českých divadel,“ říká ředitelka Baletního studia Jitka Weiermüllerová
Vadim Tsepelev pocházející z Ruska má za sebou desítky rolí na prknech Moravského divadla v Olomouci. V poslední době přidal ke své herecké kariéře také pedagogickou práci. Jeho novým působištěm se stalo Baletní studio při Moravském divadle.
Baletní studio založili v roce 2003 Robert Balogh a Jitka Weiermüllerová podporovaní tehdejším ředitelem divadla Václavem Kožušníkem a šéfem baletu Jiřím Sekaninou. V současné době Balogh profesionální olomoucký balet vede a zároveň připravuje všechna představení Baletního studia. Profesionální tanečníci a děti z Baletního studia se potkávají také na pódiu, a to jak v představeních Moravského divadla, kde děti dostávají šanci účinkovat, tak ve vystoupeních Baletního studia, kde naopak hostují sólisté „velkého baletu“.
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818