Athény východních Čech

Typické panorama města

CHRUDIM: Pro svou bohatou a dodnes žijící kulturní tradici si město vysloužilo přirovnání k jednomu z nejstarších míst našeho kontinentu, v němž se rodila kultura evropská.

Historie města označovaného také jako „Brána železných hor“ sahá až do doby před osmi tisíci lety, z níž pocházejí první hmotné doklady jeho pravěkého osídlení. Střediskem širší oblasti se stalo především v období tzv. lužické kultury tisíc let před naším letopočtem. Zhruba dva tisíce let poté vzniklo nad řekou Chrudimkou opevněné slovanské hradiště. V písemných pramenech pak nacházíme první zmínku u kronikáře Kosmy, který Chrudim uvádí jako místo, kde 10. ledna 1055 zahynul při svém tažení do Uher kníže Břetislav I. Vysokého významu dosáhla ve 2. polovině 13. století, kdy město na zemské cestě spojující Prahu s Moravou povýšil Přemysl Otakar II. na město královské. Ve 14. století věnoval císař Karel IV. Chrudim své ženě Elišce, čímž získala titul města věnného. Městská památková zóna dnešní Chrudimi se rozkládá na 52 hektarech. Na její ploše naleznete 98 nemovitostí zapsaných v seznamu kulturních památek, přičemž 60 z nich město vlastní. Jednou z jeho nejvýraznějších dominant je bezesporu původně gotický chrám Nanebevzetí Panny Marie přestavěn ve 2. polovině 19. století z tehdejší barokní podoby na novogotický. Před ním uprostřed Resselova náměstí se do výšky 18 metrů tyčí barokní sloup Proměnění Páně s kašnou, dílo italského sochaře Giovanni Battisty Bully a chrudimských mistrů Jana Pavla Čechpauera a Ignáce Rohrbacha z první poloviny 18. století.

O kultuře a jejím směřování jsem hovořila s místostarostou Pavlem Kobetičem. Dozvěděla jsem se, že z celkového plánovaného rozpočtu 488 milionů pro letošní rok putuje do kultury cca 77 milionů. V rámci Odboru školství, kultury, sportu a památkové péče je mezi příspěvkové organizace města, Chrudimskou Besedu (8,9 milionu) a Městskou knihovnu (7,6 milionu), ostatní organizace (1,7 milionu) a pro podporu nadacím ve formě dotací (645 tisíc korun), o jejichž udělení rozhoduje osmičlenná kulturní komise, vyčleněna částka 18,7 milionu korun. Odbor investic přidělí v letošním roce mj. 243 tisíc korun Základní umělecké škole a 90 tisíc jako jednorázovou stavební investici do opravy Městského kina a 297 tisíc Městské knihovně. Prostřednictvím Odboru památkové péče se za půl milionu korun opravily všudypřítomné barokní sochy a za desítky milionů korun se právě rekonstruuje kostel sv. Josefa, v kterém vzniká unikátní projekt Muzea barokních soch, jehož investice mají v letošním roce dosáhnout 56 milionů korun. Ovšem město uspělo s žádostmi podanými v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod, z něhož získalo 44 milionů korun na přestavbu kostela sv. Josefa na Muzeum barokních soch už v roce 2008 a zároveň obdrželo ze stejného zdroje 20 milionů korun na rekonstrukci zahrad bývalého kapucínského kláštera, 17 milionů na projekt Rekreačních lesů Podhůra a 2,7 milionu korun na propagaci turistické oblasti Chrudimsko-Hlinecko.
V letošním roce se městu podařilo získat 70 tisíc korun od Pardubického kraje a 300 tisíc korun z ministerstva kultury na pořádání tradiční Loutkářské Chrudimi. Kraj dále poskytl 100 tisíc na restaurování barokních soch v oblasti městské památkové rezervace.

Z pověření města zajišťuje péči o kulturu jeho příspěvková organizace městské kulturní středisko Chrudimská beseda, „potomek“ někdejší Měšťanské besedy založené již v roce 1847. Ke své činnosti využívá kromě novobarokní muzejní budovy také Městské kino, v roce 2009 zřízený Spolkový dům a především objekt Divadla Karla Pippicha z roku 1934 s Výstavní síní Chrudim zaměřenou od letošního roku především na prezentaci současného umění. V Chrudimi nalezlo zázemí Muzeum loutkářských kultur, příspěvková organizace ministerstva kultury, sídlící v původně dvoukřídlém gotickém Mydlářovském domě. Ten v druhé polovině 16. století přestavěl měšťan Matěj Mydlář na monumentální renesanční objekt s arkádovým průčelím, nyní je dům ve vlastnictví státu. Muzeum loutkářských kultur ho využívá již od roku 1972. Městu patří komplex dvou budov vystavěných na přelomu 19. a 20. století architektem Janem Vejrychem. V novorenesanční naleznete Regionální muzeum v Chrudimi zřizované krajem. V druhé, novobarokní budově, sídlí Chrudimská beseda a Nová síň Kabinetu ex libris, součást Památníku národního písemnictví. V tomto objektu se nachází i nádherný sál využívaný k nejvýznamnějších akcím města, především pak ke koncertům.

Téma památek a péče o ně tvoří bezesporu jedno ze stěžejních zájmů města. Jako doklad lze uvést snahu o alespoň částečné oživení monumentálního chrámu Nanebevzetí Panny Marie, který patří katolické církvi, ale v průběhu turistické sezony v něm průvodcovskou činnost zajišťuje město. Prostředky poskytlo také na rekonstrukci varhan, výmalbu interiéru a instalaci zabezpečovacího zařízení.

Koncepci kultury Chrudim sice vypracovanou nemá, ale každý rok pojímá tematicky a zaměřuje se vždy na určitou oblast místního kulturního dění. Loňský rok se tak například nesl ve znamení hudby, letošní „Chrudim hraje“ probíhá v duchu divadla, filmu a televize. Při své procházce historickým centrem jsem například podloubím ve Štěpánkově ulici chvíli kráčela po variaci na hollywoodský hvězdný Sunset Boulvard a na hvězdách zdobících dláždění ulice vedoucí k náměstí, jsem mohla číst jména dvacetišesti slavných osobností filmu a televize, které měli či mají úzký vztah k Chrudimi. Za současné velké téma si Chrudim určila barokní sochařství, a to především v souvislosti se vznikajícím Muzeem barokních soch. Město tak systematicky oživuje tradici 17. a 18. století, kdy vystupovalo jako jedno z významných mimopražských uměleckých center a chce rovněž připomenout, že jména Ferdinanda Maxmiliána Brokofa a Matyáše Bernarda Brauna spolu s jejich následovníky Janem Albertym Devotym a Jiřím Františkem Pacákem, s nimiž je chrudimská historie spjata, reprezentovala fenomén východočeské barokní plastiky. Tuto éru dnes připomíná nejen sloup Proměnění Páně, ale i Novoměstská kašna vyzdobená sochami původně umístěnými na bývalém parapetu chrámu Nanebevzetí Panny Marie v jeho barokní etapě. Množství barokních artefaktů můžete zasněně objevovat při svých toulkách městem.

Zdroj foto: www.chrudim-city.cz