Antonín Staněk udělil další tituly „Nositel tradice lidových řemesel“
HAVLÍČKŮV BROD-ČR: Tímto titulem oceňuje od roku 2001 ministr kultury řemeslníky, kteří nejlépe ovládají zánikem ohrožené technologie tradiční výroby, podílejí se na jejím uchování, šíření a předávání dalším generacím. V letech 2001 – 2017 byl titul udělen 69 řemeslníkům, v letošním roce k nim přibylo dalších pět.
Z rukou ministra kultury Antonín Staňka byly 8. 9. předány v Havlíčkově Brodě tituly v těchto oborech:
- paní Vladislava Hrubešová z Velkých Karlovic za umění výroby valašských krojů
- pan Jiří Hýža ze Zlína za tradiční umění výroby krojové obuvi
- paní Alexandra Kaňovská z Dubňan za umění výroby tradiční fajánse
- paní Lenka Macečková z Nového Hrozenkova za umění tradiční textilní techniky síťování
- pan Petr Mužík z Velkých Karlovic za umění výroby perleťových spon
Ocenění vychází z projektu, který UNESCO nazvalo „Žijící lidské poklady“. Jeho cílem je zachovat tradiční řemesla, kterým hrozí zánik, zdokumentovat jejich postupy a předávat takovéto dovednosti i následovníkům. Projekt navazuje na dokument UNESCO nazvaný „Doporučení k ochraně tradiční lidové kultury“, jenž vybízí státy, aby věnovaly zvýšenou péči dosud živému kulturnímu dědictví. Ministerstvo kultury aktivně akceptuje tento záměr; v českých podmínkách proto zahájilo projekt nazvaný „Nositelé tradice lidových řemesel“. Přípravou nominací na tento titul je pověřen Národní ústav lidové kultury ve Strážnici (který je příspěvkovou organizací Ministerstva kultury). Podle zpracované metodiky je pak předává k projednání nominační komisi jmenované ministrem kultury. Kandidáti musejí prokázat komplexní znalosti svého oboru a vynikající kvalitu zhotovovaných výrobků. Současně se hodnotí také jejich činnost v oblasti prezentace a popularizace dané výroby, stejně jako snaha o to, aby předávali své znalosti dalším zájemcům a pokračovatelům.
„Nedílnou součástí kulturního dědictví každé země je její tradiční lidová kultura. S potěšením jsem ocenil titulem Nositel tradice lidových řemesel další šikovné řemeslníky, kterým vděčíme za zachování rozličných tradic lidové kultury, umu a vynalézavosti i praktičnosti našich předků a za předávání tohoto umění dalším generacím, čehož si važme. Těší mne i fakt, že předávání těchto ocenění probíhá u příležitosti Národního zahájení Dnů evropského dědictví. Tradice lidové kultury a zde tradičních lidových řemesel je rovnocennou součástí národního, evropského, ale i světového kulturního dědictví, na roveň postavená unikátním muzejním sbírkám či movitým i nemovitým kulturním památkám. Rád jsem poznal nové Nositele tradice lidových řemesel a obdivoval na doprovodné výstavě jedinečnost, půvab i účelnost jejich výrobků“.
Antonín Staněk
V současné době patří mezi držitele ocenění 74 lidových řemeslníků z Čech a Moravy. S udělením titulu Nositel tradice lidového řemesla je spojeno propůjčení ochranné známky Nositel tradice, a to prostřednictvím licenční smlouvy jednotlivým výrobcům. Dnešního slavnostního ceremoniálu se zúčastnili též náměstek pro řízení sekce kulturního dědictví Ministerstva kultury Vlastislav Ouroda, ředitelka odboru regionální a národnostní kultury MK Zuzana Malcová či ředitel příspěvkové organizace MK - Národního ústavu lidové kultury Martin Šimša.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818