Animovaný film pro děti Fany a pes přiblíží události podzimu 1989
ČR: Film Fany a pes vstoupí nejen do našich a evropských kin v listopadu u příležitosti 30. výročí pádu komunismu ve východní Evropě. U nás konkrétně 9. listopadu v den pádu Berlínské zdi. Hlavním postavám propůjčili hlasy Aňa Geislerová, Marek Daniel, Richard Genzer, Eliška Jirotková a další.
Co byste dělali, když vám kamarádka svěří na prázdniny svého milovaného psa? A pak se nevrátí z dovolené, protože s maminkou emigrovala… Je léto 1989. Jak jí ho předat přes „železnou oponu“? Shledají se opět spolu?
Fany a pes je jedinečný animovaný film, který dětem poutavou formou a prostřednictvím příběhu dvanáctileté Fany, její kamarádky a psa Sputnika události podzimu 1989 a pád komunismu v NDR.
„Film líčí velký, neuvěřitelný, napínavý, emocionální a místy i velmi zábavný příběh. Aby zůstal zachován i pro následující generace, musí být dál vyprávěn jako dobrá pohádka. Jenže tentokrát nejde o pohádku – skutečně se to stalo,“ říká o filmu jeho režisér Matthias Bruhn.
Na teaser se můžete podívat zde: https://youtu.be/1AyzXVyHd0A
Fany a pes
Lipsko 1989. Dvanáctiletá Fany se s láskou stará o Sputnika, psa její nejlepší kamarádky Sophie, která odjela s maminkou na letní prázdniny do Maďarska. Na začátku školního roku se však Sophie do třídy nevrátila… jako mnoho jiných uprchla s maminkou na Západ. Fany se odvážně vydává kamarádku hledat, chce jí vrátit psa Sputnika. Stane se tak svědkem pohnutých událostí, které změní budoucnost celé země. Příběh končí pádem železné opony a pejsek je první, kdo se dostane přes hranice při jejich otevření.
Film líčí, ve shodě se skutečností, se smyslem pro detail a citem pro tehdejší atmosféru, průběh pokojné revoluce na podzim roku 1989 z pohledu dítěte. Napínavý a zároveň laskavý, o síle přátelství a odvaze změnit historii se hluboce dotkne nejen mladých diváků.
Hudba (k filmu na námět knihy Fritzi war dabei Hanny Schottové a Gerda Raidta) vznikla ve studiu ČT pod vedením Petra Pýchy (Musa) s hudebníky FILMharmonic Orchestra.
Na filmu Fany a pes se koprodukčně podílely čtyři země – Česká republika, Německo, Lucembursko a Belgie, režiséry jsou Ralf Kukula a Matthias Bruhn.
Ve znamení trabantu v Praze roku 1989
„V rozsáhlém objektu, k němuž patřila i velká zahrada (na které se dalo v provizorních podmínkách bivakovat), se od počátku září začali shromažďovat žadatelé o azyl. 7. září to bylo 365 občanů NDR, z nichž jen část slyšela na sliby z Východního Berlína, že výjezd na Západ jim bude umožněn, vrátí-li se předtím zpátky „domů“. Tvrdé jádro azylantů se takového návratu obávalo. Žadatelů o azyl, uvězněných na ambasádě, tedy lavinovitě přibývalo: 25. září 1989 jich tam bylo 874, o dva dny později už na 1400.
O věc se začala zajímat média celého světa. Střed historické Prahy se plnil opuštěnými trabanty a wartburgy, vozy, které tam azylanti zaparkovali na cestě za svobodou s tím, že už je nikdy nebudou potřebovat. I pro ty největší fanatiky komunistického režimu to byl očividný důkaz, že režimu, který vlastní obyvatelé tímto způsobem odmítají, bije dvanáctá hodina.
Celkem se nakonec „přes Prahu“ dostalo na Západ na patnáct tisíc lidí. Celý svět viděl, že komunistický režim NDR skončil, opuštěný svým vlastním obyvatelstvem. Byla jen otázka času, kdy se dají do pohybu věci také v Československu.“
Pavel Kosatík
Režie – Ralf Kukula, Matthias Bruhn
Scénář - Beate Völcker
Supervize animace - Susanne Seidel, Ulf Grenzer
Hudba - André Dziezuk
Střih - Stefan Urlaß
Délka filmu – 86 minut
Cílová skupina - děti 8-12 let, rodinný film
Knižní předloha – Fritzi war dabei, Hanna Schott, Gerd Raidt
Producenti:
Německo – Trickstudio Lutterbeck, Balance Film, Richard Lutterbeck, Matthias Bruhn, Ralf Kukula
Lucembursko – Doghouse Films, Pierre Urbain, David Mouraire
Belgie – Artemis Productions, Patrick Quinet, Stéphane Quinet,
Česká republika - MAUR film, Martin Vandas, Alena Vandasová
© 2019
Film byl podpořen Eurimages a na české straně Státním fondem kinematografie.
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818