středa
19. prosince 2018
Svátek slaví: Ester
Editor almanachu Vladimír Stibor
© archiv básníka



Almanach Řeka úsvitu představuje rovnou stovku básníků

NECHVALICE: Básník, publicista a editor Vladimír Stibor, který žije v Nechvalicích u Sedlčan, připravil další almanach české poezie. Nese název Řeka úsvitu, ilustrovala ho Alena Stiborová a kniha vyšla v nakladatelství Milan Hodek v Hradci Králové. Její vydavatel je právě za tento almanach nominován na Cenu Egona Ervína Kische za Nakladatelský čin roku. Více již v rozhovoru s Vladimírem Stiborem.

Autor článku: 
Karel Souček

Kdy začala Řeka úsvitu vznikat?

Podnětem ke zrodu básnické antologie 2017 byly mnohé dotazy autorů z předchozího poetického sborníku Řezbáři stínů, jehož se zúčastnilo devět desítek básníků. První literární příspěvky začaly přicházet již na začátku loňského podzimu.

 

Kolik tvůrců se této knižní vize zúčastnilo?

Uzávěrka byla sice 31. prosince 2016, ale téměř polovina všech básní se dostala na redakční stůl až po tomto termínu. Jak vidno, básníci nespěchají. Stojí však za připomenutí, že celkový počet spisovatelů dosáhl rovné stovky. Zajímavé je i to, že nejmladším autorem se stala teprve čtrnáctiletá Terezka Neradilová z Prahy, která ale letní prázdniny vždy prožívá v Oříkově u Sedlčan. Nejstarším básníkem byl Ladislav Muška z Ústí nad Labem, letos již dosáhl osmdesáti osmi let v plné tvůrčí síle.

 

Zařadil jste opět verše českých básníků, kteří žijí v zahraničí?

Ano. V básnických antologiích, jež na sebe volně navazují již pět let po sobě, se objevují verše českých poetů žijících v mnohých koutech světa. Jsou to většinou naši krajané vysokoškolsky vzdělaní, hlásící se i přes desítky let strávených v cizích zemích k rodnému jazyku i vlasti. V Řece úsvitu svou básnickou tvorbu předkládají literáti z USA, Německa, Francie, Švédska, Chorvatska, dokonce i jedna rumunská básnířka, jež žila několik let na Sedlčansku a k naší zemi přilnula tak bravurně, že i v češtině začala psát básně.

 

Co je podle vás největším přínosem básnických almanachů?

Jsem přesvědčen a jsem i trochu pyšný na to, že se v almanaších, jichž jsem směl být iniciátorem a také editorem, objevují talentovaní lidé české poetické scény, autoři bez rozdílu příslušnosti k onomu či jinému, když to řeknu obrazně, uměleckému klanu, nakladatelství, časopisům... Nezáleží na počtu vydaných knížek, ale na jejich básnické výpovědi. Protože dobrá báseň není ta, která používá velká slova, ale ta, jež na nás sáhne a osloví nás. Díky tomuto měřítku a nastavené laťce se v Řece úsvitu nacházejí tvůrci nejrůznějších civilních povolání. Jsou tu zastoupeni profesoři z vysokých škol, zahradníci, hlídači počasí i básníci, kteří se této múze věnují většinu svého života. Zároveň antologie tohoto otevřeného typu je dokumentem o současné české poezii nejenom počtem, ale i výpovědí.

 

Kde se konal křest knihy a jak probíhal?

Na slavnostní uvítání Řeky úsvitu přišlo do galérie Slovenského domu v Praze 1 v Soukenické ulici v pátek 29. června přes sto deset básníků a jejich příznivců. Pořad se protáhl téměř na tři hodiny, recitoval známý bard a propagátor poezie Mirek Kovářík, s ním přišel i rozhlasový redaktor Radek Bláha. Jednotlivé části pořadu prokládala harfenistka Zbyňka Šolcová svou hrou na královský nástroj. Pásmo zakončila nádhernou ukázkou z „Vltavy“.“

 

Dočká se letošní sborník nového pokračování?

Zatím vše vypadá slibně. Bude-li touha básníků mapovat naši současnost i to, co nás trápí i povznáší, pokračovat, určitě vznikne nový básnický almanach 2018. Jen jeho název zatím zůstává ve hvězdách.

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: V březnu letošního roku byl zahájen výzkumný mezioborový projekt Řeč materiálu – tradiční řemeslné technologie pro záchranu kulturního dědictví a současný životní styl. Odborníci z Ústavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Národního památkového ústavu a Národního technického muzea chtějí zmapovat ohrožená řemesla spojená s měšťanským a šlechtickým prostředím. Obory jako štafířství, prýmkařství, štukatérství nebo kamnářství jsou na ústupu a hrozí, že další generace nebude mít, na co navazovat. Protože fundovaných mistrů ubývá, původní materiály jsou nedostupné nebo jsou nahrazovány levnými zahraničními alternativami, hrozí, že některá řemesla zaniknou úplně. Projekt pro čtenáře Místní kultury blíže představuje etnoložka a historička umění PhDr. Barbora Půtová, Ph.D. et Ph.D., hlavní řešitelka projektu.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Památky, Vzdělávání
Články a komentáře
19.12.2018

ČR: První díl komiksu Rychlé šípy vyšel před 80 lety 17. prosince 1938 v časopisu Mladý hlasatel. Autorem příběhů byl spisovatel Jaroslav Foglar, ilustrátorem první série Jan Fischer. Celkem vzniklo 315 dílů komiksu a podíleli se na nich další tři výtvarníci, od roku 1968 již jen Marko Čermák. Jednou z iniciativ, které k tomuto výročí letos organizuje Skautská nadace Jaroslava Foglara pod názvem Rok Rychlých šípů, je oslava na domovské stránce českého Googlu.

 

 

Celá ČR
Děti a mládež, Knihy, literatura, média
Co se děje
18.12.2018

LIBEREC: Křest již druhé znakoknihy s názvem „O zahradě“, která vyšla pod taktovkou Krajské vědecké knihovny v Liberci, se uskutečnil ve středu 12. prosince v obřadní síni liberecké radnice. Mezi kmotry nechyběli ani primátor Jaroslav Zámečník a náměstek pro kulturu, školství, sociální věci a cestovní ruch Ivan Langr.

Liberecký kraj
Knihy, literatura, média, Handicap
Co se děje
18.12.2018

ČR: V těchto dnech bylo uvedeno do prodeje první CD muzikálového zpěváka Jakuba Hübnera, na kterém se koprodukčně podílela agentura Musical-media a Český rozhlas. Obsahuje kromě jiného nahrávky z muzikálů Největší showman (Dám ti víc než mám), Ples upírů (Sára), Wicked (Žij touto chvílí) i původní české skladby za doprovodu Symfonického orchestru Českého rozhlasu, Unique Quartetu a dalších doprovodných těles.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média
Co se děje
18.12.2018