100 let - 534 autorů
PRAHA: Poštovnímu muzeu se v průběhu své stoleté existence podařilo vybudovat velmi ceněnou sbírku unikátních grafických prací. Ke 100. výročí založení muzea je v jeho prostorách až do března příštího roku k vidění výstava, která představuje výtvarné návrhy poštovních známek z let 1918 – 2018.
Ve sbírce československé a české známkové tvorby, která je v Poštovním muzeu uchovávána, jsou shromážděny desetitisíce výtvarných návrhů poštovních známek.
Výstava 100 let – 534 autorů se zaměřuje v první řadě na veřejnosti dosud neznámé nepoužité a neprovedené návrhy poštovních známek, vzniklé v průběhu stoleté historie československé a české známkové tvorby. Nemůže se věnovat všem autorům, kterých bylo až do současnosti 534. Při výběru ukázek byl vedle tradičních autorů Alfonse Muchy, Maxe Švabinského, Karla Svolinského nebo Oldřicha Kulhánka důraz kladen na autory zvučných jmen, jako byli například František Kupka, Václav Špála, Josef Čapek, Josef Váchal a řada dalších, které si se známkovou tvorbou obvykle ani nespojujeme. I tak bude na výstavě představeno 181 originálních výtvarných návrhů.
Na výstavě se návštěvníci budou moci pokochat výtvarnou krásou jednotlivých návrhů, z nichž mnohé (především ty nepřijaté) budou veřejně představeny poprvé.
Československá a po ní i česká známková tvorba dospěla po dokonalém ovládnutí náročných tiskových technik – zejména vícebarevného ocelotisku z plochých desek – ke světové proslulosti. Nemalou zásluhu na tom má množství umělců, kteří se výtvarnou podobou poštovních známek zabývali a zabývají. Ve sbírce československé a české známkové tvorby, která je uchovávána v Poštovním muzeu, jsou shromážděny desetitisíce výtvarných návrhů poštovních známek. Výtvarnou podobu známek navrhovali a i dnes navrhují renomovaní výtvarníci a malíři, a tak se Poštovnímu muzeu v průběhu své stoleté existence podařilo vybudovat velmi ceněnou sbírku unikátních grafických prací.
Od 18. prosince 1918, kdy vyšla první československá známka a shodou šťastných okolností bylo téhož dne zřízeno i Poštovní muzeum, do 15. listopadu 2018, kdy se uskutečnila vernisáž této výstavy, bylo vydáno 4042 známek, z toho 3029 známek československých a 1013 českých. Ty vycházejí podle emisního plánu sestaveného vydavatelem našich známek, Českou republikou, resp. Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, a Českou poštou, s. p., která jako jediný státem vlastněný poštovní operátor vydávání známek realizuje. Mezi významné autory českých poštovních známek patřili a patří výtvarníci Kulhánek, Born, Franta, manželé Knotkovi, Ziegler, Khunová, Suchánek, Kavan, Zapadlík, Netopil, Hašková, Maget, Sivko, Zeman, Mézl, Richterová, Slíva a řada dalších. Svou známku mají například i slavní grafici Karel Demel nebo Jiří Anderle. Zmínit můžeme také malíře Jana Híska či grafika Michala Cihláře, kteří navrhli mnohé známky nebo celiny a jejichž jména se objevují i u nepřijatých návrhů.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818